Vyberte stránku

Matematika

Matematika profesora Hejného

Proč jsme my učitelé ZŠ Úvaly zvolili právě tuto neobvyklou formu výuky matematiky?

Chtěli jsme, aby matematika nebyla nudným předmětem, ale aby děti bavila, aby se v ní našli žáci slabší, ale zároveň v ní byly možnosti i pro žáky nadprůměrné a velmi nadané. Tyto učebnice splňují všechna tato kritéria. Žáci se od začátku školní výuky učí v různých matematických prostředích (krokování, pyramidy, hadi, děda Lesoň,…). Učitel dává dětem prostor, aby na řešení přicházely samy, nenutí je do jednotného způsobu řešení, oceňuje různé cesty, které žáci při hledání řešení najdou. Oceňují i cesty, které nevedou ke správnému řešení, učí děti pracovat s chybou, učí je, že chyba je důležitým prvkem při hledání řešení. Učitel jde (a to při této matematice musí) do hodiny perfektně připraven, upozaďuje se a nechá děti, aby spolupracovaly a hledaly řešení samy. Jejich činnost vlastně pouze koordinuje, děti na matematické spoje a postupy přichází samy. Tak má učení hlubší a trvalejší hodnotu než když bylo dětem předkládáno a procvičováno v nekonečných sloupcích příkladů.

Pan profesor se svým týmem zvolili matematická prostředí tak, aby žáky matematika bavila, a také jsou některá prostředí základem pro „vyšší“ matematiku, např. učivo dědy Lesoně je základem pro pozdější výuku rovnic apod. Úlohy, které bychom my řešili pomocí rovnic o několika neznámých, děti s lehkostí řeší pomocí hadů nebo jiných prostředí.

Rodiče si někdy zoufají, když otevřou učebnici matematiky, chtějí všemu rozumět, aby mohli svému dítěti pomoci, zdá se jim, že děti nepočítají dost rychle. Je to pochopitelné. Učitelé naší školy rádi rodičům ukáží, v čem je tato matematika pro jejich děti výjimečná, jaké možnosti rozvoje jejich dětem dává. Není třeba, aby rodiče všemu rozuměli, od toho jsme my učitelé, abychom s dětmi učivo zvládli. Úlohou dospělých je naslouchat svému dítěti, které často rádo vysvětlí rodičům a prarodičům matematické úlohy, důvěřovat svému dítěti i jeho učiteli a s dětmi prožívat hezké chvíle nad matematikou, které někdy dítě rozumí lépe než taťka nebo mamka.

Doporučujeme:

www.h-mat.cz – záložka média, ale i jiné záložky

https://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/milan-hejny-autor-mimoradne-uspesne-metody-vyuky-matematiky–1089533

https://www.h-mat.cz/prof-milan-hejny

https://www.ceskaskola.cz/2013/08/milan-hejny-matematika-ako-zdroj-radosti.html


Proč učíme matematiku metodou pana profesora Hejného

Tradiční výuka

Cílem tradičního vyučování v matematice na ZŠ bývá naučit žáky počítat: tj. sčítat, odčítat, násobit a dělit. Hlavním nástrojem je nácvik. Výsledkem jsou žákovy dovednosti.

Dochází zde k tomu, že žák nemá školní znalosti propojeny se svými předchozími a každodenními zkušenostmi. O tom svědčí skutečnost, že pro mnoho žáků jsou slovní úlohy nepřekonatelnou překážkou.

Při tomto způsobu výuky se nedostatečně rozvíjí žákův intelekt. Převládá komunikace, při které se učitel ptá a žák odpovídá. Často chybí interakce mezi žáky samotnými. Učitel je ten, který nové učivo představí a žák se ho jednoduše naučí. Úloha žáka je při takové výuce spíše pasivní. Žák má přijmout nové „moudro“ a naučit se ho.

Výuka matematiky podle profesora Hejného

Nová koncepce výuky přispívá k rozvíjení matematického myšlení, intelektuálních a komunikačních schopností a dovedností, tvořivosti, i sociálního chování žáků. Rozvíjí jejich schopnosti zkoumat danou situaci, hledat vhodná řešení problémů. Pomáhá získat zkušenosti s organizací jevů, se zpracováním dat, s propojením různých myšlenek aritmetiky, geometrie i kombinatoriky. Většinu z těchto schopností rozvíjí pomocí různých prostředí, v nichž hraje žákova životní zkušenost klíčovou roli.

Chcete se zapojit do výuky matematiky vlastního dítěte?

Výborně, zapojte se. Ale jak?

Desatero pro rodiče

1. Věřme tomu, že děti jsou chytré a že jsou schopny při dobrém vedení většinu matematických poznatků objevit samy.

2. Raději nehodnoťte. Jen jásejte, když se dílo daří a povzbuzujte, když se dařit nechce. Rozhodně však neukazujte, „jak se to dělá“.

3. O úspěšnosti Vaší práce rozhoduje radost dětí z „dělání“ matematiky. Radost je největším hnacím motorem matematického poznání, pro Vás je zároveň barometrem toho, co děti potřebují.

4. Neopravujte chyby, ale pokuste se vytvořit situaci, v níž dítě samo svou chybu objeví. Chyba je důležitým nástrojem poznání.

5. K chybnému názoru dítěte se raději nevyslovujte. Časem si ho dítě přehodnotí samo.

6. Žádné dítě nesmí být frustrováno svou neschopností a ani otráveno, že nemá co dělat. Úlohy zadávejte přiměřené právě Vašemu dítěti, aniž byste jeho výsledky porovnávali s jinými dítky.

7. Nic nevysvětlujte, ani se nesnažte ukázat, že jste chytřejší.

8. Nepřerušujte myšlenkový tok dítěte.

9. Minimalizujte svá slova a instrukce.

10. Podporujte komunikaci dítěte. Dítě je ten, kdo ukáže a nahlas popíše, jak úlohu řešilo, je tím kdo Vám vysvětlí, jak se co dělá. A to i tehdy, když to víte.

Zpracováno podle Příručky pro rodiče žáků s výukou matematiky podle metody prof. Milana Hejného dostupné na https://www.ceskaskola.cz/2015/07/e-kniha-pro-vas-prirucka-pro-rodice.html