O naší škole

 

 

Kdo jsme

Naše škola je škola s velikou historií, založena byla již roku 1783, ale je to i škola současnosti, ale hlavně budoucnosti. Učíme se z minulosti a díky moderním metodám a pomůckám připravujeme naše žáky na jejich budoucí úspěšný život.

Směr naší školy:

Poskytujeme žákům všestranné vzdělání zohledňující potřeby moderní doby, vhodně kombinujeme klasické i moderní metody výuky, podporujeme žáky, aby přemýšleli v souvislostech, uměli prezentovat a obhájit své názory. Učíme je pohybovat se v nejrůznějších oblastech života (podpora finanční, mediální, kulturní a čtenářské gramotnosti). Podnikáme kroky, aby se děti v naší škole, cítily příjemně i bezpečně a všichni žáci zažily úspěch. Naše aktivity směřují také na posílení osobnosti žáka a jeho charakteristik jako je spolupráce, odpovědnost, komunikace, pozitivní myšlení, asertivita, diplomacie.

Naše hodnoty:

Výborní učitelé

Na naší škole působí učitelé, které můžeme charakterizovat jako kvalifikované pedagogy, kteří mají kladný vztah k dětem, dokáží si u nich získat respekt i důvěru, jsou spravedliví, nebojí se nových metod, žáky berou jako partnery a jejich styl výuky je motivující.

Moderní pomůcky

Při výuce využíváme moderní výukové pomůcky. Naši žáci umí zacházet s tablety a 3D programy, mají k dispozici 3D tiskárny, nabízíme volitelný předmět moderních technologií a všechny třídy jsou vybaveny interaktivním tabulemi. Na škole postupně vznikají odborné třídy a učebny umožňující názornou praktickou výuku (učebna fyziky, chemie, PC učebny a učebna robotiky, učebna hudební výchovy apod.).

Aktivizující metody výuky

Naši učitelé kombinují klasické metody výuky s moderními trendy dle potřeb vyučovaného předmětu a žáků. Dětem nejen přednášíme a vysvětlujeme, ale snažíme se je do hodiny „vtáhnout“, zaujmout, inspirovat k dalším otázkám a podnítit jejich přirozenou zvědavost a zvídavost.

Inspirující prostředí 

Naše škola vytváří pro žáky i zaměstnance prostředí, ve kterém se cítí bezpečně, příjemně a spokojeně. Nejde nám jen o umístění lavic a tabule, ale tvoříme pro děti relaxační koutky, sportovní vyžití, odpočinkové zóny, meditační zahradu)

Přátelská atmosféra 

Jedině v prostředí, kde panuje pohoda, můžeme všichni dobře a spokojeně vyučovat, učit se a pracovat. Pro žáky pořádáme různé akce podporující sounáležitost se školou (Barevný týden, Dny dětí, Noc s Andersenem, tematické dny, výlety, soutěže …., pro zaměstnance probíhají sdružovací teambuildingové činnosti. Zároveň se v našich třídách s prostorách školy konají akce pro rodiče (vánoční jarmark, burza kroužků, dílny s rodiči, přednášky a semináře)

NAŠI ŽÁCI

Profil našich žáků můžeme charakterizovat těmito třemi hlavními směry:

VZDĚLÁVAJÍ SE

  • Děti s chutí učit se novým věcem, otevřené, znající své silné a slabé stránky, spokojené, empatické
  • Domluví se cizím jazykem – „nebojí se mluvit“
  • Ovládají a yužívají moderní technologie, robotiku

ORIENTUJÍ SE

  • Pracují s informacemi, přemýšlí v souvislostech
  • Staví se čelem k výzvám, jsou otevřené novým věcem a podnětům
  • Dokáží se pohybovat v nejrůznějším společenském prostředí, znají společenské standardy

ROZHODUJÍ SE

  • Dokáží prezentovat své názory, obhájit si je a spolupracovat s ostatními v týmu
  • Jsou samostatní, dokáží si své povinnosti a učení zorganizovat, za své výstupy jsou odpovědní
  • Kriticky přemýšlejí, jsou sociálně zdatní
Historie

Nejstarší období

V kronikách se mluví, že roku 1342 byl vysvěcen chrám, ale o škole není zmínky, podle všeho byla zřízena za Marie Terezie v úřední listině (inventáři školy), patrně bývalého úřadu ve Škvorci je uvedeno: „Školní stavení bylo roku 1783 postaveno z kamene a roku 1825 obnoveno. Stojí východně od kostela, pokryto je šindelem a sestává se ze dvou oddělení (čís. pop. 44)“. Tedy roku 1783 byla založena v Úvalech škola, kdo však byl jejím zakladatelem se nedá určit. Protože Úvaly patřily k chrámu na Hradešíně, byla úvalská škola zvána filiální. Školní obvod se sestával z městyse Úval, dvorů Hostýna, Hodova, samoty Obory. Patronem školy byla vrchnost, která měla ke škole tyto povinnosti: dodávala dříví pro školu a učitele, obilí učiteli a udržovala školní budovu. Občané platili školné „sobotáles“ za každé školní dítě. Dozor nad školou vykonával místní školní dohlížitel, zvolený z místních občanů, obyčejně místní konšel. Školní vyučování probíhalo v dopoledních hodinách od 9 do 12, v odpoledních hodinách od 1 do 3 společně obě pohlaví. Návštěva školy bývala značně chatrná. Každotýdenně mimo nedělí a svátků byl čtvrtek, později středa dnem feriálním – volným. Děti byly povinny školu navštěvovat od začátku 7 – 12 let svého věku. Ve škole se hlavně vyučovalo náboženství, čtení, psaní a počty. Často se vyučování nekonalo, protože nebylo dříví. Služné pro učitele bylo 8 – 12 zlatých za rok.

  1. 9. 1847 po jedenácté hodině dopoledne vypukl oheň ve stodole u Bilanských a shořela i škola. Prozatímně bylo vyučováno č.p. 16.

Podle nových zákonů zahájila naše obecná, jednotřídní škola svoji činnost 13. 9. 1870. Zapsaných žáků bylo 130, vyučoval Josef Ballatý v jedné třídě ve školní budově č.p. 44. Tam měl také učitel byt. Školní inventář byl: 9 lavic, katedra, dřevěná tabule, 2 plátěné tabule, skříň, sádrové poprsí císaře a císařovny, litý krucifix, 2 krabičky, 4 rámečky s diplomy, mapa Evropy, Rakouska, Čech (vesměs kreslené a darované), zeměkoule. Jiné pomůcky nebyly. Podle osnov bylo vyučováno 32 hodin týdně – 4 hodiny náboženství, 16 hodin vyučovací řeči, 6 hodin počtů, 4 hodiny reálií, 1 hodina zpěvu a 1 hodina tělocviku. Na jaře se skládaly zkoušky z náboženství. Služné učitele bylo 400 zlatých/rok. Školní rok začínal a končil vždy bohoslužbami. Končil zhruba v polovině července.

Školní rok 1871 – 1872 – tohoto roku byly zavedeny třídní knihy. Na jaře roku 1872 řádily v obci neštovice, a proto bylo vyučování od 14. dubna až do 13. května přerušeno. Při škole pracovala místní školní rada. Předsedou se stával vždy starosta obce. Každoročně alespoň jedenkráte navštěvoval školu škol.inspektor.

Školní rok 1875 – 1876 zahájen 6. 9., počet žáků 141. Do inventáře, díky dobročinnosti obyvatel, přibyly pomůcky, např. diagram metrických měr a vah, metrické míry duté a metrická závaží i s váhami, mapa Čech, mapa Palestiny. Vedle toho daroval škole živnostenský spolek: kuličkové počítadlo, 43 ks přírodopisných obrazů a mapu Čech.

Školní rok 1876 – 1877 zahájen 13. 9., počet žáků 152. Vyučování probíhalo v nevelké školní světnici, což bylo zvláště v zimě obtížné, takřka nemožné. V zimě řádila mezi dětmi spála, a proto zůstala škola od 2. 12. – 22. 1. zavřena. Toto byl poslední rok, v němž existovala naše škola jako škola jednotřídní.

V následujícím roce 1877/78 byla škola rozšířena o jednu třídu a nese jméno obecná škola dvojtřídní, počet žáků 154. Zjistilo se, že ve školní budově č. p. 44 nejde obě třídy umístit, jednak ze zdravotních důvodů (škola hraničila se hřbitovem), nešlo školu přistavit. Na stavbu nové školy nebyl čas a peníze. Byly pronajaty místnosti v č.p. 9, v němž byl zájezdní hostinec U Lva. Místnosti byly upraveny ze 4 místností v prvním poschodí. Toto umístění školy bylo velmi nevhodné, a to z hlediska morálního (hospoda), fyzického (ustavičně byly vyrušovány hudbou, hraním kolovrátků, rachocením vozů). Téhož roku vešel v platnost nový zemský zákon o právním postavení učitelstva. Tím se příjmy částečně zlepšili (v obcích 1. třídy – 700 zl. , v obcích 2. třídy 600 zl., v 3. třídách 500 zl a ve 4. třídách 400 zlatých. Úvaly byly řazeny do 3. třídy služného. Řídící učitel dostával mimo to příplatek: na jednotřídních školách 50 zl. na dvou, tří, čtyř třídních školách 100 zl. na 5 a více třídních 200 zl.. Podučitel, síla výpomocná pouze 80 %.

Učební osnovy z 15. 3. 1877:

v první třídě 23 hodin (2 hodiny náboženství, 12 hodin ČJ, 4 hodiny počty, 2 hodiny psaní, 1 hodina kreslení, 1 hodina zpěvu, 1 hodina tělocviku)

ve druhé třídě 28 hodin týdně (2 hodiny náboženství, 10 hodin ČJ, 4 hodiny počty, 2 hodiny psaní, 3 hodiny kreslení, 1 hodina dějepisu, 1 hodina dějepisu, 2 hodiny přírodopisu, 1 hodina zpěvu, 2 hodiny tělocviku). Podle těchto osnov má na této škole každá třída 2 oddělení: 1. třída: 1. oddělení pro žáky 1. školního roku 2. oddělení pro žáky 2. a 3. školního roku 2. třída: 1. oddělení pro žáky 4. a 5. školního roku 2. oddělení pro žáky 6., 7. a 8. školního roku

Školní rok 1878 – 1879 prozatímním řídícím učitelem byl jmenován Matěj Minařů, tohoto roku byly zřízeny veškeré úřední knihy školní: hlavní matrika, jednací protokol, inventář školních věcí, inventář školní knihovny, seznam dětí opouštějících školu, protokol vydávaných vysvědčení. V červnu potvrzen za řídícího učitele v Úvalech František Podhola.

Školní rok 1879 – 1880 149 žáků (1. třída 75, 2. třída 74). Zřízení kabinetu fyziky. 1. 6. projíždí Úvaly císař do Prahy – žáci a učitelé očekávali příjezd na nádraží. Nové učební pomůcky – velký glóbus, přírodopisné a technologické obrazy, anatomické tabulky, knoflíkové počítadlo.

Stavba budovy č.7

Školní rok 1880 – 1881. C. k. okr. inspektor konstatoval, že školní prostory jsou nedostatečné – měla by být vybudována nová škola. Do konce května měla podat místní školní rada plány a rozpočet na stavbu nové školy. Školní rada proti tomu protestovala a ze stavby prozatím sešlo. Zřízen školní prapor z jemného modrého sukna, na jedné straně nese obraz sv. Aloisia, na druhé straně nápis: „Škola pro život, život pro vlast.“ U příležitosti sňatku prince Rudolfa byl vysazen Rudolfův háj. Školní knihovna rozšířena o 88 svazků.

Školní rok 1881 – 1882 26. 12. hráli děti melodrama Mladí pastýři betlémští. Hra se obyvatelům líbila a musela být opakována. Po produkci se vždy konala taneční zábava. Příjem 22 zlatých – nakoupeny sešity a knihy pro žákovskou knihovnu. 1. 1. 1882 zavedeno na škole industriální (pracovní) vyučování. Místní školní rada měla do konce května navrhnout 3 místa na stavbu školní budovy. Poslední lhůta pro zahájení stavby školy byl rok 1883.Na závěr školního roku byla otevřena výstava žákovských prací a učebních pomůcek.

Školní rok 1882 – 1883 1. září 1. třída 80 žáků, 2. třída 85 žáků. Školní radě nařízeno, aby opatřila vyhovující školní místnosti. Školní rada odkoupila č. p. 7 v Úvalech. Stavba měla být započata až jaře. Ing. Gabler v srpnu předložil skicu školy. Na stavbu školy si obec vypůjčila 15 tis. zlatých.

Novela školního zákona 2. 5. 1883 vyučované předměty: náboženství, čtení, psaní, vyučovací jazyk, počítání, spolu s naukou o formách geometrických, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis, dějepis, kreslení, zpěv, ruční práce (dívky), tělocvik (pro chlapce povinný, dívky nepovinný). Celodenní vyučování do 80-ti žáků 1 učitelská síla, polodenní vyučování na 1 učitelskou sílu 100 žáků.

  1. 4. 1884 vypsán konkurz na stavbu školy. Žádost o rozšíření školy z dvoutřídní na trojtřídní (173 žáků). Konkurz na stavbu školy vyhrál F. Molek z Polné. 12. 5. 1884 povolena 3. třída, položen základní kámen nové školy.

Do základního kamene školy, který se nalézá v chodbě, byl na desku vyryt letopočet, vložena mimo památní spis i mince Peníze a listina vloženy do skleněné lahve a ta pak do plechové skříňky. Kolaudace nová škola 20. 8., vysvěcena 30. 8. 84

V nové škole bylo zjištěno vlhko, vyučování posunuto na 10. 9. Do 1. třídy zapsáno 96 žáků, do 2. třídy 100 žáků. Pokud žáci chtěli sehrát divadlo, muselo se žádat c. k. okr. školní radu. Učitelé se pak museli zavázat, že budou bdít nad pořádkem a mravy žactva (dívky budou po představení pod dohledem rodičů, aby nedošly mravní úhoně). 12. 7. 1885 vypraven zábavní vlak, kterým jela mládež do Národního divadla v Praze, procházka Prahou.

Ve školní rok 1885/86 otevřena 3. třída (v 1.tř.68ž., v 2.tř.39ž., ve 3.tř.64ž.), dále řídící učitel zřídil školní zahradu.

Školní rok 1888/89 – nová školní pečeť (razítka). V následujícím roce zavedena varhanická služba, správa školy musela podávat každých 14 dnů místní školní radě výkaz o zameškání školy. V roce 1891 sestavena statistika jednotlivých škol pro jubilejní zemskou výstavu v Praze. Zakoupeny nové zoologické obrazy, obraz desatero zdravotní, složení potravin, osm tabulek násobilky, zhotoveny mapy na zdech v chodbě školy. Zakoupeny nové hodiny, které bijí na cimbál. Jsou slyšet ve všech třídách, ohlašují konec a začátek vyučování. 8. 7. 1891 navštívila místní mládež zemskou jubilejní výstavu v Praze. Chudým žákům poskytnuta finanční pomoc (vstupné 20 krejcarů, jízdné 27 krejcarů). Na zemské výstavě vystavovali své práce Otýlie Podlohová a Anna Šárová – slohové práce.

Školní rok 1892/93 3. května zavítal do Úval kardinál a arcibiskup pražský na biřmování. Nové pomůcky: 2 skříňky na hmyz a motýly, ladička, tlakoměr. Velké mrazy, vyučování od 9. hodin. Nemoc – mázdřivka a neštovice, 2 žáci podlehli nemoci. Učitelé vyzváni, aby řekli svůj názor o učebnicích. Počet žáků 185 (89 chlapců, 96 dívek, 2 chlapci a 1 dívka Němci – vzájemná výměna za účelem naučení se cizímu jazyku). Na konci roku rozdány žákům zprávy a pokyny žákům, jak se mají chovat o prázdninách.

Školní rok 1893/94 1. třída 30 chlapců 32 děvčat, 2. třída 25 ch a 32 d, 3. třída 38 ch 40d ( 93 ch, 104 d). Vyučovalo se štěpařství. Zakoupeny bradla.

Školní rok 1894/95 Umřel arcivévoda. Začalo se vyučovat náboženství izraelskému. Bylo povoleno koupání v místním koupadle. Žáci museli být opatřeni „šatem koupacím“. Zakládaly se školní včelíny. V následujícím roce se přestává úplně platit školné.

Od šk. roku 1897/98 se každý měsíc koná konference učitelů. Školní rok 1898/99 povolena pobočka 3. třídy, vyučováno v pokoji učitele (103 žáků).

Školní rok 1899/00 – místní školní rada ve spojení s obecním zastupitelstvem chce, aby na zdejší škole byla zřízena 4. postupná třída a měšťanská škola. Učitelé čeští i němečtí žádají o upravení platu. 3. 7. 1900 odchází do penze řídící učitel Podhola. Prozatímním řídícím učitelem jmenován Jan Štěpán.

Školní rok 1900/01 Byl vypsán konkurs na obsazení místa řídícího učitele, na který se přihlásilo 23 žádostí, z nichž byl vybrán Matěj Minařů. Od 1. září 1900 zřízená 4.postupní třída. Epidemie spalniček a spály, na spálu zemřelo 18 dětí, mezi nimi 3 školní. Děti ze čtvrti Chaloupka, z cukrovaru, Hodova a Hostýna a z domků při vodě nechodily 4 týdny do školy.

Mimoškolní činnost sadařský a okrašlovací spolek, pěstování včel, pěvecký spolek.

Školní rok 1902/03 Okresní školní rada v Českém Brodě na svém zasedání 7. 7. 1903 uznala potřebu zřízení měšťanské školy a vybídla místní školní radu, aby do 14 dnů oznámila, zda chce měšťanskou školu chlapeckou, dívčí nebo obojí a kde ji zřídit. Rada navrhla, že Úvaly jsou nejvhodnějším místem ke zřízení obou škol, chlapecké i dívčí. Komenského.

Školní rok Školní rok 1904/05 – stále se jedná o zřízení chlapecké měšťanské školy s tím, že bude ponechána obecná škole smíšená čtyřtřídní a pro dívky zřízena při obecné škole třída pátá. Zemská školní rada nedovolila zřízení měšťanské školy pro malý počet dětí.

  1. 9. 1905 vydán definitivní školní a vyučovací řád pro školy obecní a měšťanské. Prázdniny upraveny do dvou měsíců, 1. 7. – 31. 8. Pro paralelní druhou třídu najmuta místnost v hostinci U chrousta, č. p. 9.

V 1907/08 se ruší ovocné školky a zároveň školky školní ovocné i zelinářské. 8. 4. pořádány stromkové slavnosti v Úvalech. Děti vysazovaly stromky, 2500 ks. Určeny podrobné osnovy učiva v sedmi předmětech. Zřízen dvouletý hospodářský kurz při zdejší obecné škole. 4. 7. 1908 odsouhlaseno postavit druhé poschodí na dosavadní jednopatrovou budovu. Prozatímní 4. třída se přeměňuje ve třídu definitivní.

  1. zemská učitelská porada pro Čechy, reviduje učební osnovy, mluví o nových metodách, o úpravě vyučování v českém jazyce, projednává vývoj měšťanských škol.

Počet obyvatelstva Úval vzrůstá. 15. 6. 1909 sčítání lidu: 200 domů, 433 rodin s 1791 obyvateli. Pro novou školní budovu navrhována 2 stavební místa – 1. staveniště se nachází na křižovatce silnic k Dobročovicům a císařské silnice, 2. staveniště se nachází naproti stávající škole, lze zde postavit šestitřídní budovu. Také se vyskytl návrh na rozšíření stávající školy. Tímto rozšířením by se ovšem docílilo pouze pětitřídní školy. 8. 5. 1909 vypsána veřejná soutěž na stavbu školy.

Ve škol. roce 1909 – 1910 vyslovil českobrodský okresní výbor přání, aby se v blízké době zřídila ještě jedna měšťanská škola v okrese a uznal, že Úvaly jsou pro ni místem nejvýhodnějším. Místní školní rada rozhodla na schůzi 21. 1. 1910 o zřízení koedukační (smíšené pro hochy a dívky) měšťanské školy.

Dne 2. 12. 1909 byly zaslány prozatímní plány staviteli Otakaru Polákovi k vypracování všech potřebných plánů i podrobného rozpočtu. Plány byly vráceny i s rozpočtem znějícím na úhrnné vydání 136 233,28 K teprve 11. 5. 1910, čímž se stavba opět oddálila. Náklad na novou školu se zdál příliš vysoký a byla ustanovena tříčlenná komice, která měla za pomoci stavitele Mazače z Uhříněvsi rozpočet prozkoumat a učinit návrh, ve kterých položkách by bylo možné náklady snížit. Bez zásahů do plánů při stávajících vysokých cenách nešlo náklady snížit.

Dne 3. 8. 1910 schválila c. k. okres. školní rada v Českém Brodě plány a rozpočet na stavbu nové školní budovy v Úvalech. Plány a rozpočet byly zaslány zpět 11. 9. 1910. Obecní výbor si dne 7. 9. 1910 vypůjčil u Zemské banky v Praze 250 000 K. Okresní zastupitelstvo českobrodské schválilo tuto půjčku v částce 250 000 K na stavbu školy a na zaplacení dosavadní ho dluhu obce u Občanské záložny v Úvalech ve výši 72 000 K. 16. 1. 1911 vyhlásila místní školní rada výběrové řízení na stavbu nové školy, ústředního topení a hodin na budovu. Návrhy měly být podány školní radě do 20. 2. 1911.( Na stavbu školy 18 nabídek, na ústřední topení 8 nabídek a na dodání věžních hodin 3 nabídky.) O nabídkách rozhodovala místní školní rada dne 19. 3. 1911. V místní školní radě se dlouho jednalo o výběru. Pan Václav Hladík, člen místní školní rady, se účinně zasazoval o to, aby byla stavba zadána staviteli panu Františkovi Troníčkovi z Prahy. To se také stalo a stavitel přijal postavení zdejší školy dle přiložených stavebních podmínek, plánů a rozpočtu 118 761,13 K a nabídl slevu 11% z rozpočtové ceny, což činilo 13 063,72 K. Stavitel Troníček přijal tedy stavbu školy za 105 697,41 K (13. 3. 1911). Věžní hodiny měly být dodány firmou Václav Krečmer z Královských Vinohrad za 835 K (bez dodání a postavení). Ústřední topení na této schůzi nebylo ještě zadáno. (později zadáno pražské firmě Českomoravská továrna na stroje za 11 000 K ). Technickým dohledem na této stavbě byl pověřen sám projektant P. Polák z Loun za honorář 35 K za každou cestu konanou sem z Loun (asi 1krát týdně). Ve středu 22. 3. 1911 začali dělníci bourat staré hospodářské stavení na místě stavby (po panu Václavu Badíkovi). Ve čtvrtek 6. 4. 1911 začali na východní straně klást betonové základy. Na schůzi místní školní rady 25. 4. 1911 podává stavitel Polák návrh s rozpočtem a s náčrtky na změnu ve stavbě, a to aby bylo jižní křídlo budovy podsklepeno, což by vyžadovalo náklad 900 K. Dále navrhl změnu kotlů ústředního topení .Tato změna vyžadovala zvýšení nákladů o 600 K, ale měla tu výhodu, že pod kotli se dalo topit jakýmkoliv uhlím. Místní školní rada přistoupila na tyto změny.

Dne 9. 5. 1911 zahájilo všech 40 pracovníků na stavbě stávku. Zedníci žádali 48 hal, dělníci 30 hal za jednu pracovní hodinu.

  1. 6. Schválila místní školní rada panu Trojníčkovi 8 000 K zálohy a současně mu byla povolena 2. záloha 10 000 K. Na schůzi mu bylo vytýkáno, že se téměř na stavbě neukáže. Stavba školy postupovala příliš volným tempem. Místní školní rada očekávala, že do zimy bude provedena celá stavba, až na vnější omítku, a že se zavede ústřední topení, aby se mohlo v zimě vyzkoušet. Do 15. 11. 1911 měli být dodány kotle. Ale k tomu bohužel nemohlo dojít, poněvadž 15. 11. byly hotovy pouze holé zdi a v některých třídách nahozeny jen stropy. Tesaři čekali na dříví, zedníci na okna a dveře. Dveře byly dodány 28. 3. 1912. Střecha hlavní budovy byla dokončena do podzimu 1911. Celá stavba byla nahozena a omítnuta do 13. 12. 1911. V zimních měsících byla zazdívána a zasklívána okna a koncem února 1912 byly zazdívány hlavní schody. 29. 2. 1912 zaslala Českomoravská továrna na stroje dva kotle ústředního topení. Sklepní místnost pro kotle byla však naplněna ledem a vodou, muselo se tedy přikročit k odvodňování a upravování kotelny. Ústřední topení bylo hotovo koncem března 1912. Koncem května 1912 chýlí se stavba ku konci.

Dne 19. 9. 1912 se konalo komisionální jednání ohledně úředního přijmutí novostavby školní budovy, jehož se zúčastnili c. k. okresní hejtman – předseda komise, c. k. stavební rada z Prahy – stavební znalec, c. k. okresní lékař z Českého Brodu – zdravotní znalec,císařský rada c. k. okresní školní inspektor-pedagogický znalec.

Do komise byly také pozváni členové místní školní rady a obecního výboru. Při úřední prohlídce školy 27. 8. 1912 bylo shledáno, že stěny některých tříd jsou vlhké, následkem čehož byl přeložen začátek školního roku na 16. 9. 1912.

Dne 19. 9. 1912 se konalo úřední přejmutí nové školy. Komise shledala, že se v nové budově může začít s vyučováním a doporučila některé změny. 29. 9. 1912 zprovoznil hodinář J. Krečmer nad střechou školy 2 cimbály, a právě tento den začaly hodiny jíti a bíti. Ke svěcení školy byly rozesílány pozvánky a obyvatelstvo bylo vyzváno, aby své domy vyzdobilo prapory.

V neděli, dne 29. 9. 1912 sešli se ve dvě hodiny odpoledne v Úvalech oficiální zástupci školství, vládní i autonomní, obecní zastupitelstvo, místní školní rada, děti a hosté z okolí před školní budovou, aby se zúčastnili svěcení školy. Slavnost zahájil pan starosta Josef Hladík. Pak zazpíval zdejší pěvecký spolek Smetana. Dále vystoupil s projevem císařský rada a c. k. okr. šk. inspektor, c. k. okr. hejtman a zemský poslanec Pak místní školní dozorce odevzdal řídícímu učiteli panu M. Minářů klíč od nové školy.

Školní rok 1909/10 (1. 9. – 30. 6.) Návštěva arciknížete Karla Františka Josefa v Úvalech. Děti navštívily okresní výstavu v Českém Brodě. Na výstavě byly i práce úvalského žactva. Jelo se na květinami zdobených žebřinových vozech. 15. 6. 1910 výlet do Lipan.

Školní rok 1910/11 – 1. 12. 1910 slavnost v sále restaurace u nádraží, kde se promítalo skioptikonem na plátno: České hrady a zámky, arabské pohádky, na vstupném vybráno 53,15 K – zasláno komisi pro ochranu dítek a péči o mládež. I nadále se vyučovalo náboženství katolickému, evangelickému, izraelskému. Výlet do Prahy, návštěva historických míst Prahy. Prohlídka školy lékařem zjistila, že vlhkost má nepříznivý vliv na prostředí. V r. 1912 zavedeny na zdejší škole osobní výkazy žactva a osobní výkazy učitelstva.

Zavraždění Františka Ferdinanda d’Este 28. 6. 1914 v Sarajevu odstartovalo těžké válečné období. Mnoho učitelů bylo povoláno do války, z Úval odešli 3 učitelé, a to vedlo k omezení vyučování. 24.11.16 byly také odvezeny dva zvony k válečným účelům. Válečné období končí 28.10.1918 vyhlášením samostatnosti Československé republiky a příjezdem T.G.Masaryka, prvního prezidenta.

30.5.1919 zřízena měšťanská škola pro chlapce s možností docházky 20% dívek. Ve školním roce 1918/19 bylo úplně zrušeno placení školného.

Těžké období pro školu v Úvalech znamenala 1. světová válka. Byli povoláni 3 učitelé na frontu, 2 zvony byly odvezeny k válečným účelům. Tato těžká doba skončila vyhlášením samostatné Československé republiky v roce 1918.

Po vzniku samostatného Československa bylo 5. 5. 1919 povoleno zemskou radou zřízení měšťanské školy chlapecké v Úvalech, 5. třída bude výhradně pro dívky, kam budou přijímány i ty, které bydlí mimo obvod úvalské školy. Počet děvčat mohl dosáhnou 1/3 počtu chlapců. 1. 9. 1919 rozhodla místní školní rada o tom, že vyučování probíhalo všechny dny v týdnu, volno bylo ve středu a sobotu odpoledne. Ve šk. roce 1920 – 1921 měla měšťanská škola chlapecká 3 třídy, v nichž se učilo 154 žáků. Přibyly předměty, rozšířilo se vybavení školy, škola žila význačnými událostmi, jako např. byly sbírka pro ČS červený kříž, promítání filmů, žáci každoročně podnikali výlety do blízkých i vzdálenějších míst. Počet zapsaných žáků každoročně stoupl. Šk rok 1922 – 23 začal otevřením kreslírny, kterou vybavil novým nábytkem p. A. Šebek za 24 000 K. Během prázdnin bylo zavedeno elektrické osvětlení do všech tříd i bytu ředitele nákladem 36 000 K. (12. 2. 1924 byl úředně změněn název města z Ouvaly na Úvaly). 12. 6. 1925 obdržela místní šk. rada výnos zemské ŠR, kterým se povoluje přeměna měšťanské školy chlapecké na měšťanskou školu smíšenou. Během měsíce října i listopadu byl založen malý sad a v něm postaven kamenný památník vojínům padlým v 1. svět. válce. Žáci se začali organizovat v oddíle skautů pod vedením p. Bubáka, všichni společně oslavovali 28.říjen, od 6.4.1926 byla propůjčena jedna třída pěveckému spolku Smetana; děti navštívily Národní divadlo v Praze, kde shlédly balet Z pohádky do pohádky, dále Rusalku a Prodanou nevěstu.

Na škol.rok1927-28 se zapsalo 218 žáků do školy obecné 174 do měšťanské. Bylo proto zřízení pobočky při I.třídě měšťanské školy. I nadále se konají různé výlety, např. do Krkonoš, na Karlštějn, do Liberce apod.

Při stále stoupajícím počtu žáků si místní školní rada je plně vědoma toho, že přístavba nových učeben v rostoucích Úvalech je nevyhnutelná. Otázka zní: nová škola, nebo přístavba dalších místností?

Ve 3k. roce 1928/29 navštívili školu vrchní zdravotní rada a obvodní lékař, kteří konstatovali učebny nevyhovující počtu žáků a zdravotním požadavkům. Pro novou školu jsou vybrána 2 místa: pod Úvalákem a pod Petřínem před Pařezinou.

Před zahájením šk. roku 1929/30 vyšla monografie „Úvaly jindy a nyní“. Měla 380 stran a 217 ilustrací, vyšla nákladem 3500 výtisků, cena – 25 Kč.

Oslavy 80. narozenin prezidenta Masaryka začaly rozsáhlým, slavnostním osvětlením města a budov. Pořádala se akademie, na které se poprvé objevil prapor úvalských škol. Byl zhotoven na hedvábí, zdobený stříkanou malbou, aplikací a vyšíváním. Na jedné straně v barvách trikolory byl znak Úval uprostřed lipového věnce. Na druhé jednobarevné straně byl kruh ze srdíček, spojených stuhou, směřujících ke slunci a srdci uprostřed. Tato strana nesla nápis: „Úvalské školy k sluncím poznání a vzájemné lásky“.

Prapor měl svého praporečníka a strážce. Na této akademii zazněla nová hymna Úvalských škol se slovy p. ředitele J. Kožíška.

V období 1930 – 1937 pracuje škola obecná a měšťanská pod vedením ředitele Otakara Brože. V obecné škole se učí žáci 10 tříd, měšťanská má v roce 1930 4 třídy, v dalších letech se jejich počet zvyšuje až na 8 tříd v roce 1933. V obou budovách je však pouze 9 učeben, a tak se učí v domečku, ve sborovně, v kabinetu a dvě třídy se střídají v jedné místnosti. Počet žáků byl v tomto období od 600 do 818, učitelů bylo kolem 20. Do měšťanské školy chodily děti nejen z Úval, ale i z okolí, např. z Dobročovic, Sibřiny, Běchovic, Jiren, Tuklat a dalších. Od 1. 9. 1936 se zřídila ještě jedna 4. třída měšťanské školy, tzv. „JUK“ (Jednoroční učební kurz). Pro další rozvoj žáků jsou velice funkční knihovny, ve třídách existují čítárny s časopisy a knihovničky.

Po celou dobu se usiluje o stavbu nové školy. Zasedání Místní školní rady spolu s okresní i zemskou jsou velmi častá, do problému nové školy je zapojeno i ministerstvo školství a vládní zástupce. Téměř každý rok se připravují nové studie, propočty, shánějí se peníze a stále se diskutuje otázka nové školy či jenom přístavby. Všechny tyto průtahy stojí peníze, dochází dokonce k fyzickým insultacím např. p. učitele Trnky a ing. Nesnídala. Nejvyšší instituce několikrát přikázaly začít se stavbou, ale pro nejednotnost v obci ke stavbě ani v tomto období nedošlo.

Přes tyto potíže však škola funguje dál. Každoročně se nacvičuje divadelní představení, pořádají se různé výstavy, soutěže, výchovné akce – jako např. Týden čistoty, týden ticha a slušného chování. Akce jsou bodovány, vítězné třídy dostávají odměny např. mýdlo. Děti jsou vedeny k humanismu a solidaritě – delegace dětí předala Jedličkovu ústavu 1100 velikonočních vajíček.

Ve škole se nezapomíná ani na děti z nemajetných rodin, 4 x týdně se vaří polévky, pan Rosenbaum vozí ze svého statku žákům mléko, pro chudé děti jsou každoročně pořádány sbírky ošacení, prádla, bot a učebnic. Žáci 1. tř. každoročně dostávají od Záložny vkladní knížku s vkladem 5 Kč.

V roce 1931 udělilo MŠ škole subvenci 1500 Kč na zakoupení radiopřístroje, k němuž ředitelství zakoupilo i vysílač a reproduktor. V prosinci 1934 přijíždí ředitel Radiojournalu s deputací na naši školu a žádá urychlenou instalaci přístrojů a ampliónů do tříd. Časopis Školský rozhlas vypsala soutěž pro své odběratele, v níž vyhrály Úvaly s počtem 405. Výhrou byl radiopřijímač Philette. V té době mají okolní třídy obou škol rozhlasové zařízení, a proto mohou každý pátek poslední hodinu poslouchat rozhlasovou relaci. 31. 5. 1935 byl nejpamátnějším dnem školy, neboť nás navštívili hosté ze zemské školní rady a Radiojournalu.

I přes problémy s nedostatkem místa pro výuku probíhá normální život školy. Žáci se stále zúčastňují filmových představení, ve třídách probíhají ranní sportovní pětiminutovky; byla vyhlášena literární soutěž, které se zúčastnilo 35 žáků 67 pracemi. Nejlepší byly zaslány do časopisu „Mladý svět“ a nedělní přílohy „Národního osvobození“.

11.července se usneslo obecní zastupitelstvo, že stavba měšťanské školy bude provedena na nám.Svobody. Proti tomu se však ohradila místní školní rada, neboť měla námitky ohledně bezpečnosti (blízkost továrny Petroela), byl by též nutný projekt, což by stavbu prodražilo. jednání ohledně stavby byla složitá, nakonec místní školní rada schválila stavební program a vypsala soutěž návrhu. Uvažovalo se též o stavbě na Úvaláku.

28.4.1937 intervenovali starosta obce p.Bradáč, náměstek p.Hanák a ředitel školy O.Brož u zemského výboru v Praze ohledně stavby. Dovídají se, že Zemská banka zatím na stavbu školy peníze nepůjčí, kvůli neochotě okresu a Země ručit za půjčku.

Děti ve škole zatím oslavily Den matek školními besídkami, kde byla každá maminka obdarována srdíčkem s přáním. Na škole je vydáván dětský školní časopis „Ú“. Jeho odběratelkou byla také spisovatelka M.Majerová. Školní rok 1936/37 byl zakončen 26.6.1937 rozdáním vysvědčením a předáním školního praporu novým praporečníkům. 13.7.1937 vykonala OŠK v Českém Brodě stavební šetření ohledně novostavby na nám.Svobody, jehož výsledkem bylo doporučení stavby školy tamtéž.

1.září 1937 začal nový školní rok. Do prvního ročníku měšťanské školy se hlásí stále více žáků ze širokého okolí Úval. Do IV.ročníku se ucházelo celkem 80 absolventů. V té době bylo povoleno, aby v nové obecné škole v Újezdě nad Lesy byla zřízena jedna pobočka 1.třídy měšťanské školy. Počet žáků zapsaných do 1.roč.stoupl na 185. Obecná i měšťanská škola stále zápasí s nedostatkem učeben. To však nic nemění na nadšení dětí i učitelů.

Počátkem září postihla celou naši vlast smutná událost – 14.9. zemřel T.G.Masaryk. 17.9.1937 vyslechli žáci smuteční obřad (relaci), vysílaný (ou) českosl.rozhlasem, byli seznámeni s díly T.G.M. V den pohřbu bylo vyučování zrušeno. 29.9. zavítal do Úval loutkař Kopecký z Mirošova, který uspořádal pro žáky obecné i měšťanské školy představení. Umělecké provedení i výprava uspokojily i náročné diváky. V říjnu byla ustanovující Místní školní rady v Úvalech, která složila slib do rukou OŠI p.Kohouta. Byla vykonána též pouť ke hrobu T.G.M.

Škola sjednala s Pražskou městskou pojišťovnou pojištění žactva na deset let s platností od 1.9.1938.

Počátek roku 1938 je i v Úvalech chápán jako začátek politického neklidu a přímého ohrožení republiky. Následuje doba, kdy škola musí reagovat na vzniklou situaci. Byl uspořádán „společný projev“ všeho občanstva dne 1.5. Velký společný průvod žactva obou škol, krojovaných spolků a občanů manifestoval, že stojí věrně za politikou Dr.E.Beneše a vlády republiky s Dr.M.Hodžou v čele.

Následně probíhala mobilizace, která se dotkla i školy. Příznačné je, že výsledek velikonoční sbírky „Akce 1000 vajíček“ byl z rozhodnutí žákovské samosprávy věnován dětem české i německé národnosti v severních Čechách. Po zřízení 3 tříd měšť.školy v Újezdě nad Lesy se v úvalské škole učí 10 tříd v 5 učebnách. To znamenalo střídavé vyučování, absenci odborných pracoven (kreslírny, fyzikárny apod.). Využívána byla též tělocvična Sokola.

Politická krize vyvolána nároky Hitlerova Německa vedla přes Mnichovskou dohodu a

vídeňskou arbitráž a odstoupení Sudet až k 15.3.1939.

15.3. 1939 patří k nejsmutnějším mezníků, v našich dějinách, protože vedl k likvidaci našeho státu. Germanizační politika výrazně zasáhla i život školy. Všechny kroniky musely být v roce 1940 zapečetěny a uloženy jako „závadné knihy“ a počínaje šk. rokem 1940/41 byly založeny a vedeny nové. Ve školách byly vyřazeny všechny „nevyhovující“ učebnice, příručky i další pomůcky, bylo pozastaveno půjčování knih ze žákovských knihoven až do doby důkladné revize. Práce bez učebnic, map a dalších vyřazených pomůcek vyžadovala svědomitou přípravu učitelů na vyučování. Školní nakladatelství vydalo přepracované vydání Kožíškových Poupat, které bylo na naší škole zavedeno.

Na školách byl povinně vyučován německý jazyk, jehož počet hodin každoročně stoupal (v r 1943 až na 8 hodin). Obsah jiných předmětů byl značně zredukován, např. při výuce českého jazyka došlo k vypuštění dějin české literatury. Žáci si naopak museli osvojit znalosti dějin říšských a všichni museli znát hymnu Velkoněmecké říše. Škol se týkalo i nařízení o německé úpravě označení veřejných budov, kdy jako 1. místo bylo vyhrazeno nápisu v němčině. V době německé okupace muselo být na škole zrušeno velké množství svátků, slavností a vzpomínkových akcí – např. oslava 28. 10.Ani této době neustávaly snahy o výstavbu školy. Na jaře roku 1939 prodaly Úvaly svůj elektrický podnik Elektrárenskému svazu v Kolíně za 350000 K. Z těchto peněz se obec rozhodla financovat problém nedostatku školních místností. Plánovalo se to řešit stavbou školy s využitím výsledku soutěže na ideový náčrt měšť. školy z r.1936. Po složitých jednáních a zajištění dalších finančních prostředků došlo k vypracování stavebních plánů a rozpočtu i zajištění materiálu.

Došlo však k zamítnutí těchto plánů starostou Bradáčem, který se po dovolené vrátil do úřadu. Po dalším jednání byly tyto plány dovedeny ke zdárnému konci. Přípravu stavby však zastavil Výnos MŠ a Osvěty z 19.4.1940, který v Protektorátu Č+M zarazil jakoukoli výstavbu, přístavbu, ba i rozšíření budov pro všechny typy českých škol.

K nejsmutnější etapě v existenci úvalské školy patří doba, kdy byla budova zabrána německým vojskem – poprvé v říjnu 1939. Zábor školy značně zkomplikoval výuku. Tento stav trval až do ledna 1940, kdy bylo říšské vojsko vystřídáno protektorátním v počtu 25 mužů, určených k strážní službě na železnici. V březnu 1941 zabralo německé vojsko všechny školní budovy. Náhradní vyučování probíhalo v nejrůznějších propůjčených místnostech v Úvalech i mimo ně. Tento stav trval až do konce školního roku 1941, kdy byla budova uvolněna. Škody na budově byly značné. V říjnu 1944 byly zabrány 2 učebny pro výuku německých žáků. V posledních válečných dnech května 1945 bylo vyučování pozastaveno, neboť ve školní budově byla zřízena ruská nemocnice. Náhradní výuka probíhala u Srazilů a v českobratrské modlitebně. V polovině května se vrátili z totálního nasazení učitelé K. Drábek, B. Koníček a J. Kolínský. Po dvou a půlletém vězení v Říši se vrátil též p. uč. B. Trnka, který byl v r. 1942 odvezen ze školy gestapem.

Vyučování se pokud možno vracelo do starých předválečných kolejí, učitelský sbor se konsolidoval. Vrátily se oslavy narozenin T.G.M. a jiných předválečných zvyklostí. Stále přetrvává problém nedostatku učeben a množství žáků. Život školy byl poznamenán obnovou normálního polit.života, který byl opět změněn Vítězným únorem.

5.5.1948 oznámil Okresní školní výbor, že měšťanská škola bude od 1.9.48 přeměněna na střední školu. 23.9.1949 dostala škola Výnosem MŠVU čestný název „Škola dukelských hrdinů“. 24.6.1950 navštívila poprvé školu M.Majerová, která pohovořila se žáky 4.tř. a žákům, kteří se přihlásili do hornictví, darovala knihu. O další návštěvu požádal dopisem řed.školy v r.1956, tehdy měla zájem navštívit hodinu ČJ. V té době vydával literární kroužek školní časopis „Štafeta“. V tomto roce byl poprvé založen na škole pionýrský oddíl. Žáci se zúčastnili umělecké akademie v Kostelci n.Č.lesy. Byli nuceni absolvoval brigády na vysazování lesních stromků, úpravě hřišť, při polních pracích, vykonávat „protimandelinkovou službu“. Byly pořádány Měsíc čsl.-sov.přátelství a další povinně politické akce. V dubnu 1952 se začala svépomocí (brigády) stavět školní jídelna a družina. Stavba byla ukončena a předána škole k užívání 1.10.1953. V tomto roce bylo v polovině září ustaveno SRPŠ. Život školy se řídil dle politické linie, nad kterou bděla ZO KSČ.

Od prvních dnů samostatného života republiky nebyla uspokojivá školní situace v budovách. Byly rušeny naturální byty, čímž se získaly 2 třídy. Jak už bylo popsáno, stavba školy v Úvalech byla několikrát na dosah ruky, ale z různých důvodů, mezi které lze přiřadit privátní zájmy, případně zájmy různých polit.stran a zastupitelů, nebyla nikdy uskutečněna. A to i přesto, že byly několikrát vypracovány podrobné stavební plány a utraceno plno peněz na přípravu stavby. Úvaly se vždy potýkaly s nadbytkem žáků a nedostatkem školních prostor. V 50.letech byla přijata další koncepce přístavby školy, která však ze známých důvodů byla realizována až později v r.1968.